Recenze Kingdom Come: Deliverance

Kamarád mně požádal jestli bych nenapsal recenzi, na v tuto chvíli všude rozebíraný a nyní už můžeme říct velmi úspěšný český počin Kingdom Come: Deliverance.
A vlastně je to úplně ideální věc co se sem hodí a mám k ní co říci, takže pojďme na to.


Dlouho jsem si takhle pořádně nezahrál, za 6 dní jsem nahrál 79 hodin, ano pravdou je že jsem hru nevypínal i když jsem odešel od počítače, ale ve směs jsem hrál od vydání v 9:00 13.2.2018 v hodně velkém tempu.
Ale možná předbíhám a měl bych to vzít od začátku než vynesu nějaký verdikt.

Hru jsem zafinancoval na Kickstarteru, na který se vývojáři rozhodli jít po tom, co je okolo toho roku 2010-12 posílali všichni vydavatelé do háje. Že prý singplayerovou hru už nikdo nechce, že by měli radši dělat freetoplay hru na Facebook, nebo na mobily. Že PC je mrtvé a jestli nevymyslí jak do své hry propašovat online prvky a mikrotransakce, tak nemají šanci uspět.
No buďme vděční za vytrvalost pana Klími a Vávry, že si tvrdohlavě stály za svým konceptem.
Jeden nejmenovaný český milionář se nabídl, že jim na vývoj nakonec přispěje, ale že ho musí přesvědčit, že je o něco takového zájem. Proto byl Kickstarter ideální volba, když vybrali 4x víc než požadovali, v přepočtu nějakých 33 milionů korun, slavili úspěch jako jedna z nejúspěšnějších Kickstarter kampaní roku 2014.
Já si v létě určitě udělám výlet na Sázavu 

Vývoj mohl započít. Koncept hry? Středověké RPG, z českých luhů a hájů, zasazené do roku 1403, 15 let před husity. Proč zvolili toto období? Popravdě Dan Vávra říká, že Česká historie moc válek naštěstí pro nás neobsahovala. Největší válka na našem území (z těch středověkých) byla třicetiletá válka. Ale při bližším pátrání, narazil nakonec Dan na zajímavé období.
Období po smrti krále Karla IV. Jeho syn Václav se moc nepotatil a namísto vladaření se radši věnoval lovu, chlastu a děv... ehm holkám. To se samozřejmě nelíbilo vyšší šlechtě, která se cítila být uražená a na scéně se objevuje bratr Václava, druhý syn Karla IV, král Zikmund. Král uherských krajů, kde byli lidé trochu jiné nátury. Díky odolávání a věčnému boji s turky, to byl v podstatě národ válečníků a dost tvrdých pacholků. Král Zikmund se pokusil domluvit s Václavem, že on bude oficiálně král a nechá se abdukovat na císaře papežem, ale technicky bude vládnout Zikmund a Václav se může v klidu dál oddávat radovánkám.
Jenže by se dalo říct, že Václav Zikmunda podvedl, za Papežem se nevydal(prostě se mu nechtělo), šlechta Václava unesla, zem neměla krále a Zikmund se rozhodl že dá zemi do pořádku. Jak jinak než jeho tvrdými technikami. A zde začíná nás příběh, Hrajete za syna obyčejného kováře ze Skalice, kdy se na obzoru objeví obrovská armáda složená z uherských žoldáků, lapků a kumánů, která bez varování celou vesnici vyplení.


V čem je Kingdom Come unikátní? Je to výlet do historie. Nejsou zde žádná kouzla, žádní draci, elfové nebo trpaslíci a snaží se být celkem historicky akurátní. V kombinaci s propracovanou AI a logickým světem je vlastně hra jediná svého žánru.
A než se dostanu víc k samotné hře, řeknu jednu věc na rovinu. Určitě se k vám již dostalo, že hra je velmi zabugovaná. Víceméně v každé recenzi je příběh a mechaniky hry chválen, ale hodnocení se pohybuje kolem sedmičky kvůli bugům.
Já na bugy kašlu. Hru jsem dohrál za 6 dní hardcore pařby a i když jsem na nějaké bugy narazil, dva mi zabránili dodělat quest, tak jak bych chtěl, tak zde se budu o hře bavit jakoby žádné bugy nebyly. Proč? Protože bugy budou za pár týdnů opraveny, ale nikdo už nebude psát nové recenze až bugy budou opraveny.


Začnu hned tím co si myslím že je na hře nejlepší a co způsobuje spoustu problémů. Umělá inteligence (AI). Já tvrdím, že v žádné jiné hře nikdy takováto umělá inteligence nebyla. Každá postava má svoje denní aktivity. Ráno se vzbudí, někdo jako mlynář za svítání v 5 ráno, někdo jako mlynářovic děvečka vstává až o půl desáté. Vzbudí se, jdou se ven opláchnout, pak se převlečou a jdou se najíst. Oblečení ukládají do truhly, kdy každá postava má někde nějakou svoji truhlu a v kapse má od ní klíče. Po snídani jdou pracovat, Hospodský otevře hospodu, většina vesničanů jde na pole, někdo jde lovit, stráž jde vystřídat noční hlídky a tak podobně. Večer zajdou na pivko, zahrát si kostky a v noci jdou zase spát.
Když dáte přetočit čas, třeba když jdete spát což v této hře musíte dělat abyste doplnili zdraví a nebyli unavení (také musíte jíst), tak posunete čas třeba o pět hodin. A ne není to jako u většiny her, že se zapne loading a šup je ráno. Jak říká Dan "tohle byla jedna z věcí co nám dala nejvíc práce, tohle blbé kolečko s časem co se přetáčí, co je na tom?" Jenže v KCD když se přetáčí čas, musí všechny NPC splnit svoje věci aby v daný čas byly tam kde mají být. Stávalo se jim totiž, že když jste jen tak přetočili čas(přeskočením 5 hodin), tak najednou maník v pyžamu běžel do lesa, když tam došel zjistil že už má být v hospodě a v pyžamu běžel do hospody. Ne zde se v čase neskáče a vše se musí zrychlit, ale nic přeskočit.
Hra umí využívat více jader procesoru, konkrétně můj Ryzen má zatížena všechna jádra rovnoměrně, za to dávám tvůrcům malou poklonu protože tak má vypadat moderní PC hra.
A je to právě AI, která ten CPU výkon potřebuje. NPC postavy ve hře reagují na vaši reputaci, ale reagují i na váš vzhled. Ve hře se totiž musíte i mýt, jinak totiž smrdíte, a když smrdíte tak určitě žádnou holku nesbalíte. Dokonce vám lidi říkají: "Mluv rychle, strašně smrdíš". Za to když na sobě máte rytířskou zbroj, zrovna krásně vyleštěnou protože jste se nejdřív po dlouhé cestě stavili v lázních, lidé na vás reagují jako: "jsem rád, že takový rytíř jako ty se obrátil na mně".
Když spácháte v dané vesnici vraždu, která vám neprojde, protože vás někdo spatřil, lidé před vámi mohou začít i utíkat, obchodníci se s vámi vůbec nebudou chtít bavit, jedině že jim zaplatíte nějakou sumičku.
Na KCD je krásné hlavně to, že je všechno takové logické. Ne nesmysly jako "smíchej zelené kouzlo a červené a získáš fialové a to funguje na modrého pavouka" jak říká Dan, ne tady je všechno tak nějak přirozené, jídlo koupíte v hospodě, nebo u řezníka, postel najdete v hostinci, když spácháte zločin jako krádež a nikdo vás u toho nevidí, nic se neděje a vaše reputace je nepoškozená. Když půjdete loupit v lesklé těžké zbroji, pravděpodobně všechny vzbudíte a jenom než se na místo dostanete tak vás všichni vidí a slyší, protože jste jak pěst na oko, kdežto když si vezmete na noční vycházku po sousedských domech černé oblečení, lehkou zbroj, tak nikoho nevzbudíte a nikdo vás nevidí, takže můžete relativně v klidu krást.


Někdo si často stěžuje, že hra zvolila nesmyslný systém ukládání hry. Tady asi dost záleží na úhlu pohledu. Jsme dneska všichni rozmazlení (i když pravdou je že něco podobného jsem nikdy před tím neviděl) a jsme zvyklí zmáčknout kdykoli F5 a hru si kdykoli uložit. Nepovedlo se mi něco, nahraju si minutu starý save a zkusím to znovu. Zde se hra klasicky ukládá, když plníte hlavní dějovou linku, automaticky po cutscénách nebo v důležitých bodech, pokud ale jdete na noční lup a máte odehranou hodinku bez savu, musíte se napít takzvané Sejvovice. Sejvovice je alkoholický nápoj, po kterém se vaše hra uloží. Když ji nemáte, musíte jít spát jinak hru neuložíte. Jo a měli byste spát ve své posteli, nebo v posteli  ve vsi kde máte dobrou reputaci, na tohle VELKÝ POZOR, protože se vám hra neuloží při spánku v jakékoliv posteli.
Je to trochu hardcore přístup a takhle to může znít jako nesmysl, ale smysl to má. Osobně jsem hru vypínal jen když jsem šel spát (v reálu), takže jsem neměl tolik problém že bych hru potřeboval teď hned vypnout tudíž teď hned uložit. Kvůli tomuhle problému dělají prý tvůrci druh Savu po kterém se hra vypne, abyste si mohli hru před ukončením klasicky uložit. Smysl to má ten, že se tak trochu bojíte smrti. Nejste žádnej podělanej zachránce galaxie co si skočí do přesili proti dvaceti, protože si zrovna udělal quicksave. Nemluvě o tom, že sejvovice se dá buď koupit, nebo vyrobit alchymií, takže se nejedná o nic tak v zásadě hrozného.
Alchymie budiž příkladem jak zde fungují RPG prvky a skilly. Žádné skill pointy tu v podstatě nejsou. Máte tu úrovně síly, plížení atd, jejich navyšování vám odemyká perky, jako snížení hlučnosti, nebo že unesete více věcí, ale není tu nic jako abyste vyrobili tento lektvar musíte mít skill 850(wowkaři znají). Alchymie funguje tak, že přijdete k alchymistickému stolu, podíváte se do almanachu co na daný lektvar potřebujete, vyřádkujete si Rulík a kopřivy které jste si natrhali, do kotlíku nalijete vodu (nebo víno, nebo olej, atd) povaříte, hodíte rulík, povaříte dvě otočení pískovými hodinami, necháte zchladnout, nadrtíte kopřivu, přidáte do kotlíku a poté celé destilujete a slijete do lahvičky (recept na sejvovici má trochu jiný postup, ale toto je příklad pro představu).

A takhle je v podstatě řešena celá hra, úrovně dovedností odemykáte tím, že danou věc děláte, takže když lovíte s lukem, zlepšujete se v lovu a střelbě v luku. Když bojujete s mečem roste vám síla a dovednosti v sečných zbraních. Tyto dovednostní body vám odemykají již zmíněné perky. Ale nikde se nesetkáte s omezeními, toto nejde udělat dokud nedosáhneš úrovně XY. Některé zbraně vyžadují určitou sílu, ale pokud ji nemáte neznamená to, že zbraň nemůžete používat. Jen není tak efektivní.


Další skvělou věcí, je když z lovu vezete třeba 150 kilo jeleního masa. Je kradené, nikdo ho od vás nechce koupit. Tak ho uvaříte a přijdete ho prodat. Klasicky byste ho prostě střelili za to co vám obchodník dá, ale zde je normální vždy smlouvat. Podle vašeho charismatu, reputace a výmluvnosti budete různě úspěšní, každopádně je fajn, že můžete vždy levně nakoupit a co nejdráž prodat (lidi co rádi mamoní si mnou ruce). Opět krásná věc na AI zdejších postav. Podařilo se mi v jednom momentě hry, prodávat tolik věcí, že někteří obchodníci z malých vsí už neměli peníze za které by ode mně mohli věci koupit.
Co jsem zjistil bylo to, že třeba v Ratajích což je jedno z větších měst, uměl obchodník většinu z toho co jsem mu prodal, prodat dál. Samozřejmě se slušnou přirážkou, takže nakonec ratajský plátnéř, je v mé hře muž, který má tisíce grošů a vždy když mu něco prodám a vrátím se za pár dní tak jich má ještě víc. Obchodníci na malých vesničkách očividně takový úspěch nemají a tak úspěšně neprodávají.

Příběh je kapitola sama pro sebe. Nebudu ho rozepisovat více než jsem udělal nahoře, jenom napíši, že po Mafii 1, mám na Dana Vávru velké nároky. Čekal jsem, že příběh v této hře bude nadprůměr. Ono asi 100 lidí, 100 chutí jak se říká, ale věřím, že příběhy jako je tento, kde nehrajete za zachránce galaxie, ale za obyčejného Jindru ze Skalice, nebo Tommyho Angela v případě Mafie, jsou mnohem lepší, než jako v Mass Effect Andromeda, kdy na vás spoléhá celé lidstvo a jste totální ubr cool blbeček co to vše musí zachránit.
Spousta lidí u KCD dokonce říká, že nepřeskakuje dialogy a na tom se pozná kvalitní příběh. KCD má některé vedlejší questy na vyšší úrovni co se týče zajímavosti, než hlavní dějová linka třeba v onom zmíněném Mass Effectu.
V příběhu KCD jsou dokonce i pěkné zvraty, nechybí dobré postavy a hlavně výborná zápletka. Právě pro tohle všechno, jsou hře vytýkány "jenom" bugy, protože hře se jinak nic moc vytknout nedá. Je to hutné RPG jak se patří. Výborné dialogy, většinou několik možností jak danou věc splnit, tvůrci se dokonce dušují, že ve hře musíte zabít jenom jednu jedinou postavu, protože u ní nevymysleli jak to udělat jinak, jinak se dá vše okecat, okrást a podobně.
To mi připomíná ještě skvělou featuru, že můžete nepříteli otrávit jídlo v noci a bojovat s ním tváří v tvář nemusíte, stačí počkat až se nají a sledovat jak trpí.


Na konec bych ještě rád dodal jeden postřeh, který mám a který poukazuje na to jak moc je tahle hra jiná. Ve většině her, se prostě postavy spawnují ve vašem dohledu, někam jdou i když tam nikdy nedojdou a mimo váš dosah zase zmizí. Tady prostě ne. Podařilo se mi zabít jednoho rytíře, nějakýho Ulricha. Odměnou mi byla suprová zbroj. Po dvou hodinách v reálném čase a asi dvou dnech v tom herním, jsem si vzpomněl, že jsem vybral jeho tělo, ale že se nejdřív když jsem začal vyhrávat dal na útěk a svoji zbraň a štít pohodil v polích. Trochu mně to naštvalo protože když jsem viděl jak je jeho zbroj dobrá, věděl jsem že jsem tam někde nechal válet i dost dobrý meč a štít.
Tak jsem se vydal do lokace, kde jsem ho zabil, zkusit jestli to tam náhodou stále není. Když jsem našel v zemi zapíchnutý šíp, které jsem po něm střílel, svitla mi naděje, že by tam vše mohlo být. Po chvíli hledání jsem našel tělo. V ten moment jsem se začal radovat a hledat místo kde asi mohl zahodit ten štít a meč a skutečně jsem ho asi po dvaceti minutách našel. To prostě byl "gamechanger". V ten moment jsem se na hru začal dívat jako kdybych byl návštěvník ve Westworldu, ale v české kotlině. Tomuhle, se říká persistence. Vše zůstává na svých místech a všiml jsem si toho ještě jednou když jsem projížděl přes jednu lokaci, kde jsem skoro na začátku celého mého hraní postřílel nějaké lapky, že zde stále byly moje šípy v zemi. Neskutečné.


Samozřejmě pokud zabijete chlapíka uprostřed ulice, tak ráno až všichni vstanou a jeho tělo najdou tak zmizí, nenechají ho tam hnít na věky, ale Ulrich padl v polích, kde očividně nikdo nechodí a jeho tělo tam leží do dnes ;).

Tolik ke Kingom Come: Deliverance. Od studia Warhorse se máme ještě na co těšit, protože mají výborný základ pro další hry a jsem velmi zvědavý s čím přijdou příště. A určitě s něčím příště přijdou, protože dnes, po nějakých 9 dnech od vydání, se přehoupli přes milion prodaných kusů a to je teprve začátek. Už toto je úspěch a možná se dočkáme veleúspěchu při pokoření hranice 10 milonů prodaných kusů.

Verdikt:
Když nebudu počítat občasné bugy, musím říct že pro mě je to 10/10 hra. Skvělá grafika, skvělý příběh, neuvěřitelná persistence v celé hře a nevídaná umělá inteligence. Hra vás přímo vybízí hrát si a vymýšlet vlastní přístup a styl hry. Můžete být čestný rytíř, můžete být pěkný parchant jako já, můžete být lapka, můžete být charismatický rytíř co každého ukecá, nebo uplatí. Můžete být lovec zvěře, profesionální hráč kostek, nebo se převléct za kumána a přepadat pocestné. Je to na vás. Každopádně příběh hry a jeho zpracování skrz custcény, se může rovnat velkým světovým filmům a hra samotná velkým světovým hrám. Pokud se bojíte bugů, buď si odeberte z hodnocení jednu jednotku, nebo počkejte pár týdnu až vyjde 1.3 patch nebo možná 1.4 patch. Až to bude odladěné, tak platí jednoznačné hodnocení 10/10, toto je MUST HAVE titul.
Share on Google Plus

About Tomáš Dotzauer 3D print and Paint

„Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“ George Raymond Richard Martin.
    Blogger Comment

0 komentářů:

Okomentovat