Úžasná Zeměplocha: Barva kouzel & Lehké fantastično

Otec úžasné Zeměplochy Terry Pratchett nás letos opustil. Dohnala ho jeho nemoc (alzheimer), ale ani ta mu nebránila do poslední chvíle psát. Za svůj život stihl napsat přibližně 40 románů ze světa úžasné Zeměplochy. Pokud máte rádi britský humor, Zěmeplochu vám vřele vám doporučuji.

Jedná se o fantasy komedii. Celý svět má nějaká svá pravidla, je plný magie, bohů, čarodějek a mágů. Zeměplocha je jediné místo v našem vesmíru, kde funguje magie. Jak jinak by bylo možné aby na zádech veliké želvě Atuin která letí vesmírem, stáli čtyři sloni, kteří na svých bedrech drží placatou zemičku zvanou Zeměplocha?



Přirozeně co spadne přes okraj Zeměplochy do hlubin vesmíru je nenávratně ztraceno. Ale podívat se dolů přes okraj nabízí krásný výhled na krunýř Atuin, rozbitý od meteoritů a pomrzlý malou vrstvou jinovatky.

Jednotlivé knihy mezi sebou snad kromě Barvy kouzel a Lehkého fantastična nemají přímou návaznost. Tudíž tolik nezáleží na tom kterou knihu byste měli přečíst jako první. Ale doporučuji začít Barvou kouzel a jejím pokračováním Lehkým fantastičnem. Některé knihy se vrací k určitým postavám, takže je dobrá znalost předchozích dílů, ale většina knih nemá přímou návaznost na předchozí.

Knihy zaznamenávají příběh prvního Zeměplošského turisty Dvoukvítka a Mága co neumí kouzlit Mrakopláše je o jejich putování plném nástrah, chamtivců, ale také neuvěřitelných příběhů a událostí. Těžké cenné kovy jako zlato, se stahují ke středu, odkud přijíždí hlavní postava Dvoukvítek jako turista, který chce zažít dobrodružství a vidět toho co nejvíce.



Jeho příběh začíná tím že vystoupí v nejsmradlavějším městě v celé zeměploše. Díky množství zlata, které střed Zeměplochy má, je z Dvoukvítka jeden z největších boháčů okraje. Na sobě má košili s Havajskými vzory, na krku fotoaparát a všechny své věci veze ve velmi zvláštní truhle. Truhla z myslícího hruškovníku je neocenitelné zavazadlo a společník. Krom toho, že má neomezenou kapacitu, tak má také sto nožiček a nemusíte ji sebou nikde tahat, chodí za vámi sama. Nemusíte mít také obavy o majetek který do ní skryjete. Každý kdo se bude chtít obsahu zmocnit riskuje svůj život.


Okamžitě se o Dvoukvítkovi rozletí po celém městě hláška že přijel nějaký velký boháč, co kouká stále do nějaké knížky co mu říká co má říkat (slovníku).  Nechá se zavést do hospody kde žádá o ubytování. Místo měďáků platí zlaťáky, takže místo aby zaplatil za nocleh tak v podstatě zaplatí za celou hospodu. Toho si všimne druhá hlavní postava Mrakopláš. Vypadá spíš jako učeň než absolvent magie. Mrakopláš sice nosí na krku řetěz s bronzovým osmiúhelníkem značící, že je již absolvent, ale kouzlit tedy neumí. V hlavě mu uvízlo totiž jenom jedno jediné kouzlo a to nenechá jeho hlavu naučit se jiná kouzla.



Když Mrakopláš vidí, že Dvoukvítek je takový boháč, nabídne mu svoji pomoc coby překladatele a průvodce. A odtud už to jde všechno rychle z kopce. Následný sled událostí, když se Dvoukvítek na svém drobrodružství snaží vysvětlit lidem co je to pojištění, foťák, slovník, atd, je prostě dokonalý. Kloubí v sobě výborně fantasy a komedii, je to něco jako fantasy bratr Stopařova průvodce po Galaxii.

Terry Pratchettovi se musí nechat, že vytvořil opravdu originální, konzistentní a vtipný svět, který si čtou lidé po celém světě. Dokazují to i statistiky, podle kterých byl nejprodávanějším současným fantasy autorem, což znamená že strčil do kapsy třeba i takového Harryho Pottera. Nejspíše tomu bude napomáhat i množství knih které Sir Terry Pratchett napsal. Pokud jste Úžasnou Zeměplochou zatím nepolíbení, určitě zkuste alespoň Barvu kouzel a poté uvidíte. Osobně věřím tomu, že každého fanouška fantasy beletrie musí určitě uchvátit.

Hodnocení : 90%

+ britský humor
+ popis nám dobře známým věcem jako pojištění lidem ve středověku je prostě super
+ fungování magie a fyziky na Zěměploše

- Barva kouzel mi přišla o něco lěpší než poté Lehké fantastično
Share on Google Plus

About Tomáš Dotzauer 3D print and Paint

„Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.“ George Raymond Richard Martin.
    Blogger Comment

0 komentářů:

Okomentovat